Kvalitativní studie - Drink spiking očima obětí

Po první explorativní studii drink spikingu – bez souhlasné podání omamné látky do nápoje za účelem zneužití – kvantitativního charakteru v českém prostředí, se nejnovější kvalitativní výzkum platformy BLURRED zaměřil na individuální příběhy těch, kteří mají zkušenost s drink spikingem. Z výsledků vyplývá, že zkušenost s drink spikingem nekončí samotným incidentem a může mít závažné krátkodobé i dlouhodobé dopady na fyzické i psychické zdraví obětí.

„Od začátku pro nás bylo klíčové jít do hloubky a zachytit komplexní zkušenost obětí – nejen samotný incident, ale celou jejich cestu: co následovalo bezprostředně po něm, jaké překážky musely překonávat a jaké dopady si nesou dodnes. Právě kvalitativní výzkum nám umožňuje pochopit širší kontext těchto situací v jejich plné složitosti, ne jen jako izolované události. Díky tomu dokážeme citlivěji a efektivněji nastavovat podporu obětem – od okamžité krizové pomoci až po dlouhodobou psychologickou a právní péči na blurred.cz. Zároveň se v těchto příbězích velmi jasně ukazují systémové mezery – místa, kde by měl systém oběti chránit a podporovat, ale v praxi selhává,“ říká Veronika Šimková, zakladatelka BLURRED by Beat Sexism.

V pondělí 30. 3. 2026 zveřejnila BLURRED by Beat Sexism výzkumnou zprávu kvalitativní studie založené na hloubkových rozhovorech s devíti oběťmi drink spikingu, které sdílely vlastní zkušenost s incidenty. Získaná data poukazují na opakující se vzorce v prožívání dopadů incidentu a shody napříč jednotlivými případy.

Výzkum kombinuje osobní svědectví obětí s dostupnými daty a ukazuje, že drink spiking je výrazně rozšířenější, než naznačují oficiální statistiky. Většina případů totiž zůstává nenahlášena – mimo jiné kvůli strachu, nedůvěře v systém nebo kvůli tomu, že si oběti nejsou jisté, co se jim stalo.

„Oběti popisují náhlou ztrátu kontroly nad vlastním tělem, dezorientaci, výpadky paměti i následné pocity studu a viny. Tyto zkušenosti jsou často zlehčovány nebo zpochybňovány,“ uvádí studie.

Studie upozorňuje na nedostatečné povědomí a školení policie i zdravotníků, častou sekundární viktimizaci obětí, problém absence jasných postupů při podezření na drink spiking, minimální sběr dat a chybějící systematické sledování problému.

Výpovědi se shodovaly ve fyzických příznacích drink spikingu, jako je náhlá ztráta kontroly nad vlastním tělem či fragmentace vzpomínek. Dále byla zkušenost totožná v emočním prožitku dané situace - intenzivní strach a dezorientace - stejně jako v následných pocitech studu, viny a nejistoty ohledně toho, co se skutečně stalo.

Výpovědi účastnic zároveň ukazují, že zkušenost s drink spikingem nekončí samotným incidentem. Významnou roli v dalším prožívání situace hraje reakce okolí i institucí, se kterými se oběti dostanou do kontaktu. Některé účastnice popisovaly podpůrné reakce ze strany blízkých osob nebo zdravotnického personálu, jiné však naopak narážely na nedůvěru, bagatelizaci či sekundární viktimizaci. Tyto zkušenosti často vedly k tomu, že se oběti cítily osaměle, zpochybňovaly vlastní interpretaci událostí nebo se zdráhaly situaci dále řešit s institucemi. 

Významným zjištěním studie je tak potřeba větší informovanosti a citlivosti ze strany osob a institucí, které mohou s oběťmi drink spikingu přicházet do kontaktu (policie, zdravotnický personál či obsluha podniků). Stejně tak je důležité jasně definovat postupy pro případy podezření na drink spiking a zlepšit dostupnost informací o organizacích poskytujících psychologickou, právní i krizovou pomoc.

„V České republice dnes drink spiking není samostatně definován v legislativě a zároveň neexistuje ani jednotná policejní praxe, jak tyto případy řešit. Incidenty se proto často posuzují až ve chvíli, kdy dojde k dalšímu trestnému činu, například k ublížení na zdraví nebo sexuálnímu násilí. To znamená, že samotný akt podání látky do nápoje zůstává často bez postihu a oběti bez systémové podpory. Bez jasné definice v zákoně, metodiky pro policii a systému sběru dat zůstává velká část případů neviditelná. Pokud chceme, aby oběti měly reálnou možnost domoci se spravedlnosti, je potřeba vytvořit jasný legislativní rámec a funkční institucionální postupy.“ říká Blerta Sejdija, zakladatelka BLURRED by Beat Sexism.

Celou výzkumnou zprávu si můžete přečíst ZDE (pozn.: Soubor je potřeba stáhnout z důvodu velikosti).